Zelená pro naše městské lesy
Na lesy se díváme jako na místa, kde najdeme zachovalou přírodu a kde je všechno ještě v pořádku. Je to ale pravda? Kolem Kyjova jsou naštěstí opravdu lesy přírodě blízké. Především ve Ždánickém lese a Chřibech rostou listnaté stromy, kůrovcová kalamita je postihla v mnohem menší míře než jinde po Česku. A právě díky svému výjimečnému složení tyto lesy pomáhají zlepšovat životní prostředí v okolí Kyjova – zadržují vodu, ochlazují krajinu, jsou zdrojem přírodní rozmanitosti (biodiverzity). Rádi v nich trávíme volný čas.
Stále se však jedná o hospodářské lesy, jejichž hlavním cílem je produkce dřeva. Dřevo je skvělá surovina – obnovitelná, místní, použitelná v mnoha směrech. Jenže s postupující klimatickou změnou a s ohromným úbytkem biodiverzity začíná být jasné, že lesy potřebujeme nejen na dřevo, ale že roste jejich “nehospodářský” význam. Zvlášť ve chvíli, kdy ani nejsme schopni všechno vytěžené dřevo listnatých stromů zpracovat, takže jej ve velkém vyvážíme do všech okolních zemí. Jsme největší vývozci surového dřeva v Evropě, a to není příliš lichotivé prvenství.
Na jaře 2023 proto vznikla v Kyjově iniciativa Živý les pro živý region, která má dva hlavní cíle: prosadit šetrnější hospodaření v lesích a zajistit jejich vyšší ochranu. Dnes totiž ani Ždánický les, ani Chřiby nejsou nijak významně chráněny. Ve Ždánickém lese se nachází jediná přírodní rezervace, v Chřibech je sice rezervací víc, ale dohromady chrání pouze jedno procento území lesa. Znamená to, že v obou územích je 99 % lesa určeno k produkci dřeva, jsou to vlastně “pole na dřevo”.
Po mnoha složitých akcích a jednáních jsme s iniciativou v létě 2024 oslavili obrovský úspěch. Vzniklo Memorandum o zlepšení péče a ochrany Ždánického lesa, které podepsali ministři zemědělství a životního prostředí, ředitel Lesů ČR, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a hejtman Jihomoravského kraje. V memorandu se signatáři zavázali, že zajistí ochranu nejcennějších území, přibližně v rozsahu 10 % lesa, a v hospodářském lese budou zavedeny šetrnější způsoby hospodaření.
Nyní je na čase přistoupit ke stejným krokům také v Chřibech, které jsou pro Kyjov o chlup významnější – jednak jsou dvakrát tak velké a jejich vliv na životní prostředí je tedy větší, ale také tu pramení Kyjovka napájející Koryčanskou přehradu, významný zdroj pitné vody pro Kyjov. Co je však nejdůležitější, město zde vlastní přes 600 hektarů lesa. Můžeme tedy jít sami příkladem, část lesa vyhradit pro přírodu a na ostatní ploše hospodařit šetrně a udržitelně.
Bohužel zrovna kyjovské lesy patří v Chřibech k místům, kde byly v minulosti listnáče ve velkém nahrazeny jehličnany, které se ale během posledních let rozpadly. Tady bude zapotřebí velké úsilí a hodně času, než se opět obnoví lesní porost. Mezi zachovalé části kyjovských lesů patří hřeben Bradlo, kterému se především kvůli obtížné dostupnosti v minulosti vyhnulo plošné kácení i výsadba nevhodných jehličnanů. Toto území v poslední době mnozí odborníci a přírodovědci označují za nejcennější část městských lesů a navrhují zde vyhlásit bezzásahovou rezervaci, tedy plochu, kde se přestane těžit dřevo a příroda se tu bude moci samovolně vyvíjet. Zatím jedinou bezzásahovou rezervací v Chřibech je Holý kopec, a právě proto patří mezi nejkrásnější místa v celém lese.
Dejme přírodě šanci a přehodnoťme včas náš přístup k lesům. Prospějeme tím nejen sobě, ale hlavně našim potomkům.
Zuzka Veverková, KDU ČSL, členka Komise životního prostředí
