Proč Kyjov vymírá
Dopadá ale i na každodenní provoz města, v ekonomické rovině to mimo jiné znamená, že od státu plyne do městského rozpočtu, na základě rozpočtového určení daní (RUD) za položku “počet obyvatel”, stále méně peněz. Pro zajímavost, za rok 2024 to dle odhadu Sdružení místních samospráv bude přibližně 16,5 tisíce Kč na hlavu. Ostatně, ekonomický profil a hodnocení našeho města si můžete prohlédnout v Kalkulačce RUD, kterou připravuje Czech Credit Bureau, partnerská organizace Svazu měst a obcí ČR. Kompletní přehled veřejných financí města najdete také na webu MON1TOR (https://monitor.statnipokladna.cz/), který spravuje Ministerstvo financí ČR.
Co s tím můžeme dělat?
Porodnost ani úmrtnost vedení města příliš ovlivnit nedokáže. Jedinou cestou je tedy motivovat lidi, aby si zvolili Kyjov jako místo svého trvalého bydliště. A to tak, aby se Kyjov stal z místa pro “výlety a návštěvy” skutečným městem “pro život a návraty”, jak jej označuje líbivé marketingové heslo z oficiálních webových stránek města. Připravovaná Karta občana, která slibuje mnoho různých výhod pro obyvatele Kyjova, je jistě krokem správným směrem. Zásadní je ovšem nastartovat a podpořit bytovou výstavbu ve městě. Vedení města však zatím jen pasivně čeká na aktivity soukromých developerů, i když má vlastní možnosti, jak nabídku bydlení ovlivňovat.
V oblasti výstavby je pro nás stěžejní projekt revitalizace areálu bývalé mlékárny, kde se, podle územní studie schválené 1. 2. 2024, počítá v první etapě s výstavbou přibližně 80 bytů.
Jednoduchým výpočtem pak dojdeme k tomu, že kdyby podmínkou pro získání bytu bylo trvalé bydliště, a tyto byty byly obývány průměrně třemi osobami, přinesou noví Kyjovjáci do městského rozpočtu 3,6 milionů Kč za rok.
Současné vedení města však nepochopitelně váhá a údajně zvažuje různé varianty. O prvním návrhu na přestavbu areálu informovaly Kyjovské noviny již v červnovém čísle z roku 2018 s tím, že je třeba dořešit vlastnické vztahy. Výsledky architektonické soutěže byly představeny 12. září 2022, za dva roky tedy město zvládlo jedinou věc, schválit zmíněnou územní studii, což je zoufale málo.
Projekt revitalizace bývalé mlékárny přitom označuje za stěžejní většina politických stran a uskupení ve městě. Marně se z opozičních lavic snažíme přijít na to, kde je šest let zakopaný pes – a Kyjov se nám dál pomalu vylidňuje…
Pavel Berka, zastupitel za KDU-ČSL
