Proč je to problém a co s tím uděláme?
Proč jsou lidé důležití?
Vedle zmíněných 16,5 tis. Kč „na občana“ Kyjov dostává také peníze na místa ve školách a školkách (19,5 tis Kč. na žáka ročně) a na vzniklá pracovní místa (0,5 tis. Kč ročně). Zásadní jsou ale i nefinanční přínosy. Čím více lidí, tím více firem, pracovních míst, spolků, kultury, sportovních akcí, živého náměstí atd. Je to prosté, zastavit vymírání Kyjova musí být priorita!
Co se vlastně děje?
[1] Kyjov ztrácí nejvíce lidí v produktivním věku (20-39 let). Obce v okolí Kyjova naopak dlouhodobě rostou nebo se aspoň „drží na svém“ (např. Bzenec, Strážovice, Kostelec, Čeložnice, Vracov). Mladí lidé s rodinami se z Kyjova stěhují do těchto obcí a město za ně ztrácí peníze od státu. Do Kyjova pak lidé z okolí stále dojíždějí za službami, prací, školou a kroužky pro děti. Shrnuto, odchod mladých nám zvyšuje dopravní zátěž a Kyjov ztrácí peníze na další rozvoj služeb pro své občany.
Často slýchám argument, že v Kyjově chybí práce. Ano, pracovní příležitosti sice mohou pomoci, ale odliv občanů neřeší. Z dat vyplývá, že se lidé z Kyjova stěhují za bydlením, nikoliv za prací. Kyjov navíc může těžit z dobré dopravní dostupnosti větších měst typu Brno a Hodonín, kam za prací vyjíždí pravidelně cca 1 500 obyvatel.
Co je tedy potřeba udělat?
Pro udržení mladých rodin s dětmi v Kyjově je nejdůležitější nabídka bydlení. Proto se vedení města musí soustředit aktivně na síťování pozemků a jejich prodej přímo občanům (léta diskutované a slibované lokality Bukovanská a Luční), uvnitř města musí samo město aktivně rozvíjet lokalitu bývalé mlékárny a pivovaru.
Opravdu to jde?
Ano, a příklady máme za rohem. Ve stejně velkém Veselí nad Moravou si zásadní problém s úbytkem obyvatel uvědomili a samo město začalo investovat do rozvoje bydlení. Přímo, bez čekání na developera. Jen od roku 2020 ve Veselí zasíťovali 13 pozemků a ty prodali přímo zájemcům o bydlení. Také za 248 mil. (tj. cca o 100 mil. Kč. levněji, než nás v Kyjově stál Aquavparku) postavili rezidenci Nová Tržnice, kde vzniklo dvaačtyřicet moderních bytů a patnáct provozoven, včetně sedmi nových zubních ordinací. A dalším příkladem je Bzenec. Dlouhodobě připravuje pozemky pro stavbu domů a za posledních 10 let mu přibylo 281 občanů, což je nárůst o 6,5 %.
Když vedení města chce, může vymírání zastavit. Naše vize je jasná. Ve vedení Kyjova uděláme z bydlení prioritu. Aktivním přístupem vytvoříme zasíťované pozemky a byty pro mladé, aby tady mohly dál žít i naše děti a vnoučata.
Lukáš Fridrich, zastupitel za sdružení Pro Kyjov, kandidát na starostu ve volbách 2026
[1] Vycházíme z dat prezentovaných v letech 2018 a 2022 doktorem katedry ekonomické statistiky na VŠE Ing. Petrem Mazouchem, Ph.D.
