Bydlení je základ

To vede k omezení nabídky služeb, což snižuje ekonomickou výkonnost města a následně i příjmy z rozpočtového určení daní. Pro představu, v roce 2024 město získalo 16.500 Kč ročně na každého obyvatele. 

Nejde ale jen o peníze. Čím více lidí, tím více firem, pracovních míst, spolků, kultury, sportovních akcí, života na náměstí – a jistě bychom mohli ve výčtu pokračovat. Zkrátka a dobře, když obyvatele města udržíme, budeme mít všichni šanci na pohodlnější a plnější život. 

Podle statistik Kyjov nejvíce opouštějí lidé v produktivním věku (20-39 let). Právě pro ně je dostupné bydlení zásadním tématem. Chtějí pracovat a investovat, chtějí zakládat rodiny, jejichž členové zároveň vytváří poptávku po službách a funkcích města.  Aby tyto touhy mohli naplnit, musí tady žít. Jestliže je pro vedení města prioritou jeho rozvoj, pak musí být prioritou bydlení. 

Aktivní podpora bytové výstavby – jaké má město možnosti?

Všichni chceme, aby byl Kyjov živé, prosperující a moderní město.  Při hledání cest k podpoře bydlení nestačí spoléhat na soukromé subjekty, byť i ty jsou velmi důležité a je dobře, že v Kyjově máme podnikatele, kteří v této oblasti investují. Město ale musí být samo aktivní a připravovat lokality k výstavbě i své vlastní projekty. Existují dvě cesty, jak k rozvoji bydlení přistoupit, obě jsou důležité a obě mají svá pro a proti.

Cesta první: výstavba uvnitř města 

Rozvoj bydlení uvnitř města znamená využití prázdných míst mezi domy, přeměnu bývalých továrních nebo průmyslových areálů a oživení nevyužitých prostor – samozřejmě s výjimkou ploch, které jsou určeny pro parky a zeleň.  Tento přístup je dnes evropským trendem a přináší městu několik výhod:

• Není nutné stavět nové komunikace ani sítě pro připojení, vše je v dosahu.
• Lidé žijí v docházkové vzdálenosti od poskytovatelů služeb – nemusí jezdit auty, vzniká méně kouře, zplodin, hluku.
• Prostor v existující zástavbě musí být využit co nejefektivněji a bytová výstavba doplněná službami toto kritérium zcela splňuje. 
• Při relativně velké hustotě  obyvatel fungují (uživí se) obchody, služby, hromadná doprava - Kyjov této hustoty zdaleka nedosáhl a má v tom velký potenciál. 
• Normy pro výstavbu počítají samozřejmě s nutností vybudovat i nová parkovací místa (v moderních městech se tak děje formou podzemních garáží). Argument, že dojde k zahlcení centra auty neplatí - naopak, lidé v centru využívají auta méně než lidé žijící na okraji města. 
• Zahušťování stávající výstavby chrání okolní krajinu, v níž nedochází k záboru zemědělské půdy a přírody. 

Už od roku 2015 má Kyjov k dispozici strategický plán od kanceláře SENAA pro výstavbu nového bydlení uvnitř města. Tento plán navíc přímo určuje konkrétní místa, kde je to možné, například: 

• areál mlékárny a pivovaru
• nároží u kina, proluky za radnicí, u pošty, na Nerudově ulici
• možné využití revitalizovaného nábřeží Kyjovky,
• přestavbu dnes nevyužívaných garáží a střech velkoplošných budov
• a my dodáváme, že za pozornost stojí také prostor “dočasné” stavby nynější prodejny COOP na Nerudově ulici, objekt bývalého Úřadu práce, prostor vedle bytového domu na Urbanově ulici a další. 

Všechny návrhy lokalit vycházejí z odborných argumentů a  řešení, která fungují již v jiných městech. Podle odhadu by jen realizace návrhů ateliéru SENAA mohla Kyjovu přinést až 352 bytových jednotek.

Samozřejmě, že nelze realizovat všechny uvedené návrhy. Doporučení aletileru SENAA jsou ale dobrým inspiračním zdrojem pro vedení města, soukromé investory nebo občany.

Druhá cesta: výstavba na okraji města

Mnohé  představa života v centru města neláká, touží po  vlastním domku se zahradou v klidné lokalitė. Pokud nechceme, aby tito lidé odcházeli žít a platit daně do okolních vesnic, mělo by město nabízet i tuto možnost.  V Kyjově máme mista, které lze takto využít ke stavbě rodinných domů a územní plán s tím počítá.

Všichni si umíme představit výhody takového bydlení – soukromí, vlastní pozemek, prostor, blízkost přírody a další. Z pohledu města je nutné vnímat i nevýhody výstavby bydlení na okraji města:

• budování nových inženýrských sítí – vysoká časová a finanční náročnost
• provádění změn územního plánu – vysoká administrativní a časová zátěž
• zvyšování dopravní zátěže ve městě – častější volba automobilů pro cesty do centra
• vykupování potřebných pozemků – časově náročná příprava

Dodejme, že v Kyjově je podobných území vhodných pro tento typ výstavby několik, připraveno zatím není žádné. Na Bukovanské je třeba vykoupit soukromé pozemky, navíc ji od města odděluje železniční trať. Snad se podaří alespoň vybudovat plánovaný nadchod. Už od roku 2018 se mluví o lokalitě Javorová, výstavba měla být zahájena také na ulici Luční. Zatím zůstává pouze u plánů.

Město se musí zapojit – ale jak? 

V oblasti výstavby bydlení je nezbytná aktivita radnice. Město potřebuje udržet kontrolu nad tím, co a jakým způsobem se ve městě staví. K tomu slouží územní plán a proces stavebního řízení, ve kterém je město důležitým hráčem. A co dál? 

• U bytové výstavby má město možnost zpracovat projekt a zadat jeho realizaci stavební firmě, případně vysoutěžit stavbu projektu (viz projekty bydlení ve Veselí nad Moravou). Spolupráce se soukromým investorem zachovává městu kontrolu nad kvalitou projektu (právo stavby) a město může získat část bytů do svého bytového fondu. 
• Pokud jde o rodinné domy, finančně schůdnou cestou je příprava a zasíťování stavebních pozemků z městského rozpočtu a jejich následný prodej přímo zájemcům o bydlení (opět s využitím institutu práva stavby). 
• Město může prodat pozemky k výstavbě přímo developerům. Zde je ovšem třeba počítat s koncovou cenou navýšenou o provizi investora. Inspirací nám v tomto ohledu mohou být některé okolní obce. 
• V době drahých hypoték roste znovu zájem o družstevní bydlení. Bytové družstvo v tomto případě financuje stavbu, často pomocí úvěru. Zájemci o bydlení si pak koupí podíl v družstvu za část ceny bytu a zbytek splácí postupně jako součást nájemného. Později mají možnost byt odkoupit do svého vlastnictví. Výhodou tohoto systému je nižší počáteční cena pro členy družstva. Pokud se do projektu zapojí i město, může mít kontrolu nad podobou výstavby – může třeba připravit projekt nebo mít podíl v družstvu. Družstevní bydlení má ale i své nevýhody, například to, že nemovitostí nelze ručit při žádosti o hypotéku.

Konkrétním lokalitám a možným řešením chybějícího bydlení v Kyjově se budeme postupně věnovat v dalších samostatných  příspěvcích. 

Lukáš Fridrich, zastupitel za sdružení Pro Kyjov